Psychické problémy spojené s onkologickou diagnózou: S čím a kde vyhledat pomoc?
Diagnóza rakoviny představuje významný zásah do života pacientů a jejich blízkých. Diagnóza s sebou může přinášet fyzické, emocionální a existenciální výzvy. Pocit ztráty základní lidské potřeby; zdraví, či ztráta vlastní kontroly nad životem mohou vést k silné duševní nepohodě. Důsledky diagnózy a léčby na lidskou psychiku jsou individuální, ale i přesto by měla být psychoterapeutická pomoc naprosto nezbytnou součástí komplexní onkologické péče.
Níže naleznete výčet nejčastějších psychických obtíží a poruch, spojených s diagnózou rakoviny, a také to, co tyto poruchy u onkologického onemocnění může způsobit:
Úzkost: Vyslechnutí samotné diagnózy, nejistota ohledně výsledků léčby, potenciálních vedlejších účinků a budoucnosti může způsobit zvýšenou úzkost. Mohou ji také zhoršovat některé podávané léky, nebo může souviset se špatně léčenými stavy, které doprovázejí vlastní onkologickou nemoc (např. nedostatečně tlumená bolest, dýchací obtíže apod.).
Deprese: Potýkání se s diagnózou rakoviny může vést k pocitům smutku, beznaděje a bezmoci. Přerušení každodenního života, změny ve vnímání vlastního těla v důsledku léčby a emoční nápor spojený s nemocí mohou přispět k depresi. Depresivní onemocnění je však u onkologických pacientů poměrně složité rozpoznat. Příčinou je to, že symptomy deprese se mohou často překrývat s depresivním laděním, které se k diagnóze rakoviny často přidružuje. Při léčbě deprese je vhodné kombinovat psychoterapii s podáváním léků.
Strach z recidivy: Mnoho lidí, kteří rakovinu přežili, pociťuje strach z jejího návratu i po úspěšné léčbě. Tento strach může být přesvědčivý a může lidem znesnadnit si užívat život naplno, a také plánovat budoucnost. S tím v některých případech souviset i vývoj posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Traumatická zkušenost s diagnózou rakoviny a její následnou léčbou mohou vést k symptomům PTSD. Vzpomínky, noční můry a zvýšené stresové reakce mohou přetrvávat i dlouho po diagnostice a léčbě.
Problémy s vnímáním vlastního těla: Léčba rakoviny často vede ke změnám fyzického vzhledu. Může se jednat o ztrátu vlasů, změny tělesné váhy, jizvy a tak podobně. Tyto změny mohou vést k obavám o vnímání vlastního těla a mohou tak ovlivňovat sebeúctu a celkovou pohodu jedince.
Kognitivní změny: Někdy jsou označované jako "chemo-mozek" - tj. kvůli možnému zapříčinění radioterapií, chemoterapií apod. Léčba rakoviny, ale i rakovina samotná mohou vést ke kognitivním změnám, jako jsou obtíže s pamětí, pozorností a rozhodováním. Tyto změny mohou být frustrující a ovlivňovat každodenní fungování.
Jak může pomoci psycholog nebo psychoterapeut?
Psychologové pracující s lidmi s rakovinou se zaměřují na celkovou pohodu pacientů a na podporu jejich duševního zdraví během celého procesu nemoci. Terapie může být individuální, párová, rodinná nebo skupinová. Cíle terapie bývají (ale nejsou omezeny pouze na):
Zmírnění pocitů osamělosti, zoufalství a deprese
Redukce strachu z léčby, objasnění léčby a lepší spolupráce s lékařem
Celková pomoc pacientům získat dovednosti a strategie pro zvládání emocionálních i praktických výzev, které s diagnózou rakoviny souvisí.
Využití relaxačních technik, kognitivně-behaviorální terapie či hypnoterapeutického přístupu.
Psychologické intervence mohou dobře doplnit intervence psychiatrické a zefektivnit je.
Jak pomůže psychiatr?
Výjimkou není ani užívání antidepresiv a jiných léků ve snaze redukovat symptomy deprese a úzkostí, nebo problémů se spánkem.
Antidepresiva na akutní stres může předepsat také onkolog nebo praktický lékař.
Psychiatrické intervence mohou dobře doplnit intervence psychologické a zefektivnit je.
Zdroje :
Flodrová, P. (2020). Jak může psychoterapie pomoci onkologickým pacientům. Dostupné na: https://www.ulekare.cz/clanek/jak-muze-psychoterapie-pomoci-onkologickym-pacientum-424017
Zemanová, M. (2008). Psychoterapie v Onkologii. Retriewed from: https://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2008/04/10.pdf
Obrázek od Mohamed Hassan z Pixabay
